Investor Vladimír Schmalz: Češi neumí anglicky, jazykovky budou vydělávat (euro.cz)

2. 2. 2017 Napsali o nás, Novinky
Investor Vladimír Schmalz: Češi neumí anglicky, jazykovky budou vydělávat (euro.cz)

Někdejší šéf akvizic ve společnosti ČEZ směřuje své investice do jazykových škol. Peníze má ale i v e-commerce či energetickém startupu.

4-schmalz_05

Věřím myšlence, že zaměstnavatelé budou mít do budoucna daleko větší požadavky na schopnosti lidí. Pokud se ti nejlepší zaměstnanci budou chtít odlišit, musí mnohem více investovat do svého dalšího vzdělávání a stejně tak i zaměstnavatelé do svých nejlepších lidí, říká investor Vladimír Schmalz.

Proč má pro bývalé energetiky takovou přitažlivost byznys se vzděláváním? Martin Roman se věnuje své škole PORG, vy investujete do jazykových škol.

Do investic kolem vzdělávání mě vtáhl můj dlouholetý kamarád Milan Procházka (bývalý majitel týdeníku Euro a spolumajitel makléřské firmy Wood & Co., pozn. red.). Před lety mi představil projekt digitálního vzdělávacího obsahu, který jsme potom ještě s partnery ze Slovenska založili v Česku. Koupili jsme několik mezinárodních licencí a začali jsme vytvářet vlastní obsah pro digitální vzdělávání. Tak vznikla v roce 2013 firma Edulogy, která se zabývá on-line vzděláváním. Později jsme na podporu našich vzdělávacích projektů založili Edulab, a začali tak s masivní podporou digitalizace vzdělávacího obsahu.

Loni jste převzal největší jazykovku v Česku se značkami Tutor nebo Caledonian School a těsně před Vánoci přikoupil jazykovou školu Jipka. Proč?

Byli jsme do té doby čistě orientováni na digitální vzdělávací obsah, ale chtěli jsme se rozšířit, takže jsme investovali do jazykových škol a vzdělávacích platforem jako Tutor a Top Vision. Pokud jde o Jipku, majitelé za námi přišli s nabídkou na prodej. Proběhli jsme s nimi klasickým akvizičním procesem, na jehož konci jsme se domluvili a v těchto dnech Jipku přebíráme.

Vidíte v jazykovém a manažerském vzdělání potenciál? Jak je vlastně tento trh velký?

U jazykovek je to podle mě v řádu miliard, a stejně tak v případě kurzů manažerského vzdělávání. Obecně jsou čísla těžko měřitelná a dostupná, trh je hodně fragmentovaný. Rozhodně si však myslím, že se celý trh vzdělávání bude do budoucna zvětšovat. Věřím myšlence, že zaměstnavatelé budou mít do budoucna daleko větší požadavky na schopnosti jednotlivých účastníků pracovního trhu. Proti tomu bude existovat pouze obecný standard státního vzdělávání, zejména v jazykové přípravě. Pokud se nejlepší účastníci trhu práce budou chtít odlišit, musí mnohem více investovat do svého dalšího vzdělávání a stejně tak i zaměstnavatelé do svých nejlepších zaměstnanců. Myslím, že příští výzvy na trhu práce nebudou o tom, mezi kolika uchazeči si budete vybírat, ale bude to soutěž o ty nejlepší. A jim budete chtít nabídnout další podmínky jejich rozvoje, abyste si je udrželi.

Jak podle vás umí Češi anglicky?

Myslím, že velmi průměrně až špatně. Takže prostor pro to, aby jazykovky zlepšovaly náš jazykový standard a současně vydělávaly, tady určitě je. Na dobré úrovni se pořád domluví velmi málo lidí a jazykový rozvoj je třeba pořád podporovat. Ať už v systémech, které poskytuje stát na základních a středních školách, tak v soukromých jazykových školách. Není to jen o angličtině, ale i o jiných jazycích, ale angličtina je jednoznačně dominantní.

4-schmalz_02

Základ finančních prostředků, které investujete, jste si vydělal jako manažer akvizic v ČEZ?

Se společníkem Milanem Procházkou jsme si na rozvoj a akvizice ve vzdělávání vzali akviziční úvěr. Máme ale zájem i o další akvizice. Své obchodní aktivity rozvíjíme v běžném poměru – částečně vlastní prostředky, částečně bankovní financování. Dnes jsou na to na kapitálovém trhu optimální podmínky, peněz je přetlak, a když přijdete za bankami s dobrými projekty, přístup k financování dnes existuje.

Kde jako investor vidíte největší příležitosti?

Potenciál vidím v průniku nových technologií do starých byznysů. Těch oblastí je celá řada. Pokud máte omezené množství prostředků na investice, pak je potřeba vyhledávat příležitosti právě tady. Pokud máte neomezený přístup k penězům a jste velký hráč, pak je určitě výborná příležitost investovat do infrastruktury. Jakákoliv dlouhodobá infrastruktura je dobrá příležitost.

Příležitost vidíte zřejmě i v oblasti internetového prodeje, e-commerce. V roce 2015 jste kolem deset milionů investoval do ostravské firmy MonkeyData…

MonkeyData dělá datovou analytiku pro e-shopy dnes už na globální úrovni a myslím, že má skvěle propracovaný produkt. Má tisíce zákazníků globálně. Prakticky každý, kdo má malý či středně velký e-shop, si může jejich platformu napojit na svůj e-shop a začít analyzovat, co se v obchodu děje. Má možnost napojit si tam všechny své on-lineové zdroje a nástroj mu poskytne velmi rychle vizualizovanou interpretaci a všechny metriky důležité pro byznys. Lze pak jednoduše hledat místa pro technologická nebo produktová zlepšení.

Ve firmě je akcionářem rovněž zakladatel portálu Aukro.cz Václav Liška. Vy máte ve firmě podíl pořád 23 procent, přičemž loni se odhadovala hodnota MonkeyData na 150 až 200 milionů korun. Sedí to podle vás?

Myslím, že v současnosti je reálná hodnota firmy mnohem větší. Letos budeme se zakladatelem Janem Laštůvkou a jeho týmem řešit investiční kolo, kde bychom chtěli získat jako partnery další globální investory. Když jsem se v roce 2015 k této příležitosti dostal, Honza mě zaujal jako člověk a jako vizionář, pak jsem se sebral a jel do Ostravy, kde jsem se seznámil i se zbytkem týmu a rozhodl jsem se do jejich nápadu investovat.

Do energetiky investovat nechcete?

V energetice jednu investici mám, Energomonitor (sedmadvacetiprocentní podíl, pozn. red), kde se snažíme prosadit technologii, která nabízí online měření plynu, elektřiny i vody pro domácnosti. Není to jen aplikace, ale my skutečně vyrábíme i celý hardware ve Valašském Meziříčí. Je to malé zařízení, které bych přirovnal k přijímači, jaký třeba znáte u kabelové televize. Zároveň máte k dispozici bezdrátové snímače, které umístíte třeba na elektrický kotel, a optický snímač, který umístíte před blikající diodu elektroměru. Zařízení tím měří vaši spotřebu, získaná data agreguje, pošle je do našeho cloudu, kde se analyzují a k výsledkům máte uživatelský přístup například přes web nebo mobilní aplikaci.

4-schmalz_09

Co se z výsledků dozvím?

Výsledkem měření je absolutní snímek vaší spotřeby, který vám dá informaci o tom, že 57 procent spotřeby dělá elektrokotel, dalších třeba 37 procent spotřeby dělá pračka a elektrická trouba, něco dělá osvětlení. V datové základně jsou nahrány všechny tarify a sazby operátorů pro konkrétní trh a zařízení vám umí analyticky navrhnout optimalizaci. Zároveň vás to nabádá do nějakých spotřebitelských změn vašeho chování, protože je rozdíl, když si myčku na nádobí zapnete po večeři v sedm hodin, nebo v devět hodin, protože ve špičce je samozřejmě jiný tarif než mimo špičku.

Kolik jste jich už prodali?

Prodáváme v jedenácti zemích. Relativně úspěšní jsme v Itálii, ve Španělsku, v Austrálii. Hodně se to liší podle toho, jak vypadá energetika na každém trhu, zjednodušeně řečeno, jestli elektroměr u zákazníka vlastní distributor, nebo obchodník. Když ho vlastní obchodník, trh je hodně liberalizovaný, je tam ostrá soutěž a pro všechny aplikace a nové technologie je velký prostor, aby se uplatnily. Když na trhu vlastní elektroměr distributor jako například v Česku, přiznávám, že v takovém případě nám tam byznys jde špatně, protože distributoři nemají žádnou pobídku, proč by měli takové věci podporovat. Naopak řekl bych, že někteří z nich jdou ostře proti.

Nechtějí vás tedy k elektroměrům pustit?

I to se děje, protože za desítky let fungování si vybudovali systém vyhlášek a podzákonných norem a dalších věcí, který je pro normálního zákazníka nesrozumitelný. Nechtěl bych o tom teď vést nějaký veřejný spor, ale faktem je, že na nové technologie zákazník právo má a v tom se ještě chování distributorů bude muset změnit. Naše zařízení podle všech certifikací nenarušují chod jejich zařízení. Někteří distributoři argumentují, že naše zařízení je proti vyhláškám a nesmí tam být. Je tam zásadní koncepční spor. Máme zatím dost příležitostí po světě, takže v Česku tomu necháváme volný průběh, protože nakonec v těchto věcech rozhodne zákazník a jeho tlak.

Zdroj: www.euro.cz