Téměř 90 procent dotázaných učitelů hodnotí kladně zavádění formativního hodnocení

22. 2. 2017 Novinky
Téměř 90 procent dotázaných učitelů hodnotí kladně zavádění formativního hodnocení

„Hlaste se jen tehdy, chcete-li položit otázku,“ aktivizování žáků jako „vlastníků“ svého učení nebo práce s chybou – to jsou nejčastější strategie a techniky, které nově využívají při práci se svými žáky učitelky a učitelé, kteří začali používat tzv. formativní hodnocení. Téměř 90 procent z nich považuje tento způsob hodnocení za smysluplný a v praxi ho již používá nebo bude používat. Vyplývá to z výsledků bleskového dotazníkového šetření z konce prvního pololetí školního roku 2016/2017, které provedla nezisková organizace EDUkační LABoratoř (EDULAB).

Dotazování proběhlo mezi 100 pedagogy, kteří již měli možnost seznámit se s publikací ZAVÁDĚNÍ FORMATIVNÍHO HODNOCENÍ: Praktické techniky pro základní a střední školy. Společně s nakladatelstvím Martina Romana a projektem Čtení pomáhá ji loni v říjnu vydal EDULAB. Mezi hlavní pozitiva knihy zařadili učitelé přehlednost, srozumitelnost, názornost, jasnou strukturu, propojení s praxí a rychlou zpětnou vazbu. Necelých 81 procent dotázaných dále uvedlo, že začalo používat zpětnou vazbu a sebehodnocení žáků v rámci týdenních plánů, 73 procentům se líbí a budou používat vzory dotazníků a formulářů.

Podle autorů Dylana Wiliama a Siobhán Leahyové efektivní formativní hodnocení pomáhá učitelům udělat důležitá rozhodnutí ve výuce, zavádět je do praxe a správně je využívat. Kniha obsahuje pět strategií rozpracovaných v samostatných kapitolách, které zahrnují pozadí výzkumu, techniky a další návrhy. Slova autorů o přínosu formativního hodnocení potvrzují výsledky dotazníkového šetření, které provedl EDULAB.

„Mám konečně „něco v ruce“, kde můžu hledat, ověřovat, inspirovat se. Najdeme tam myšlenky, které jsou zaměřeny na praxi a nejsou jen vysokoškolským teoretizováním. Kniha je přehledná, pochopitelná, jasná, praktická a obsahuje konkrétní formulace – věty, které lze v daných situacích používat nebo před nimi varuje,“ to jsou nejčastější názory, které v dotaznících uvedli učitelé základních škol. Jejich kolegové ze středních škol napsali: „Oceňujeme srozumitelnost, uchopení problému, vzory dotazníků. Čtivost, srozumitelnost, praktické zaměření a ukázky, příklady praxe, připravené materiály.“

„Nedílnou součástí úspěšného zavedení formativního hodnocení do českých škol je nutnost začít s osvětou již na univerzitách, respektive fakultách, které připravují budoucí učitele. Aplikování formativního hodnocení jako prostředku zpětné vazby je dlouhodobý proces a nejefektivnější je v případě, kdy se mu věnuje celá škola. Naučme proto už studenty na pedagogických fakultách porozumět učebním potřebám žáků,“ řekl Michal Orság, ředitel neziskové organizace EDUkační LABoratoř.

Pozitivně se k zavádění formativního hodnocení staví také Česká školní inspekce. Ve své výroční zprávě za rok 2015/2016 doporučila základním školám, aby se více soustředily na posilování formativního hodnocení a hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků obecně a společná setkání věnovaly i následnému hledání účinných nástrojů ke zlepšování postupů, které mají prokazatelný vliv na výsledky žáků. V rámci předškolního vzdělávání pak doporučila vedení mateřských škol, aby formativní hodnocení využívalo více při hodnocení pedagogické práce učitelů a učitelek.

FOTOFormativní hodnocení používají také učitelky a učitelé škol zapojených do projektu Škola dotykem. Jednou z nich je také ZŠ Pohůrecká České Budějovice.