Školství letos čekají další změny. Ministr Plaga chce prověřit přínos inkluze a dál zvyšovat platy učitelů (ihned.cz)

3. 1. 2018 Novinky
Školství letos čekají další změny. Ministr Plaga chce prověřit přínos inkluze a dál zvyšovat platy učitelů (ihned.cz)

Rok 2018 bude ve školství především ve znamení rekordního rozpočtu. Změny se odehrají ve společném vzdělávání – inkluzi. Odborníci volají po modernizaci celého školského systému.

Přestože by se mohlo zdát, že k více změnám, než které se ve školství odehrály loni, už dojít nemůže, rok 2018 může mít podobnou dynamiku. Jeho začátek nepochybně ovlivní první kroky nového ministra školství Roberta Plagy. Ten se už nechal slyšet, že prověří finanční i věcnou stránku inkluze. Děti se k zápisům na základní školy vydají opět až v dubnu, na maturitní obory se budou skládat už druhým rokem jednotné přijímací zkoušky a předškoláci budou muset v září povinně do školky. Tyto novinky začaly platit loni a mělo by se vyhodnotit, jak se osvědčily. Od letošního září odstartuje reforma financování regionálního školství. A ministerstvo bude hospodařit s rekordním rozpočtem.

První kroky nového šéfa resortu
Změny nastanou zřejmě hned zkraje roku ve společném vzdělávání − inkluzi. Už při převzetí úřadu Plaga prohlásil, že její řešení není dobré. Že se prodražila, si myslí i premiér Andrej Babiš. „Bylo by velice špatně, kdyby chybějící dvě miliardy korun byly na úkor platů pedagogů, které se navyšovaly,“ řekl Babiš, který po uvedení Plagy do funkce zkritizoval státní příspěvky na soukromé školy, čímž pobouřil část odborníků.

Plaga odhaduje letošní náklady na inkluzi zhruba na pět miliard korun, z toho dvě chce vzít z rozpočtu. Zbylé tři miliardy se pak pokusí získat úsporami a dalším jednáním s ministerstvem financí. „Je nutné si uvědomit, že část těchto prostředků hradily v minulosti kraje z rezerv, které měly od MŠMT,“ uvedl Plaga, podle něhož není nutné vytvářet je tak vysoké. K jeho prioritám patří i rozvoj digitálního vzdělávání, navyšování investic do sportu i vznik agentury pro sport.

Ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Univerzitě Karlově David Greger vidí u inkluze problém v tom, že se nevyzkoušela na menším vzorku škol a nezjistily se dopady. Bohumil Kartous z think-tanku EDUin ale považuje přístup ministra za populistický a nedostatečný. Stejně nečestný argument je podle něj i tvrzení, že inkluze stojí proti platům učitelů.

Tarifní platy jim naposledy vzrostly o 15 procent v listopadu. Plaga chce zvýšit ale i netarifní část platů. Právě to by prý mohlo pomoci ředitelům, aby lépe oceňovali zaměstnance podle toho, jak jsou pro školu důležití. A aby se pedagogika podle Plagy stala atraktivní i pro vysokoškoláky. To je ale podle expertů běh na řadu let, než se dluh vůči vzdělávání vyrovná. Změnit by se měla totiž příprava učitelů už na fakultách.

Prestiž, stejně jako lepší platy
Ministerstvo bude letos hospodařit s rekordním rozpočtem téměř 169 miliard korun, což je o 21 mld. více než loni. S evropskými dotacemi to je dokonce 176,1 mld. Poprvé od roku 2012 se objem rozpočtu výdajů kapitoly dostává nad tři procenta HDP. Také rozpočet vysokých škol vzrostl o 3 mld., což je o nejvyšší jednorázové navýšení rozpočtu za více než deset let.

„V daném tempu je nutné setrvat další čtyři roky. Už nyní je ale nutné začít pracovat na změnách v přípravě učitelů, v jejich vzdělávání a ve snaze přitáhnout k učení schopné a motivované lidi,“ upozornil Kartous. Tak zásadní změny ve školství se musí plánovat podle Gregera dlouho dopředu, proto by měl ministr začít co nejrychleji pracovat na koncepci, která ukáže, jak dál. A hlavně umožní učitelům se profesně rozvíjet. Nejen k tomu měl přispět i kariérní řád, který však odmítla sněmovna i část učitelské obce.

Školství nemá problémy jen s platy, ale je podfinancované dlouhodobě, což se odráží i v pomalé modernizaci výuky. Průzkum neziskové organizace EDUkační LABoratoř ukázal, že vyšší plat by uvítalo jen 23 procent z 1740 oslovených učitelů. „Zvýšení platu každého potěší, ale pro mě je také podstatná změna pohledu veřejnosti na učitelské povolání. Z pozice učitelky mateřské školy vnímám také potřebu zvýšení financování škol s ohledem na současné trendy ve vzdělávání. Pro mnoho mateřinek je pořízení moderního vybavení stále bohužel nedostupné,“ řekla HN ředitelka MŠ Hustopeče Blanka Nešporová.

Zkoušky bez dopadů a dopady pro společnost
Budoucí prvňáčci už druhým rokem půjdou k zápisům v dubnu místo v lednu a únoru a také do posledního ročníku školek podruhé povinně nastoupí předškoláci. Předškolní vzdělávání začalo být povinné od září 2017. Ministerstvo si od těchto opatření slibuje, že se sníží počet odkladů školní docházky. Jak dětem změny prospějí, čeká i odborná obec, stejně jako na dopady jednotných přijímacích zkoušek u maturitních oborů, které čelily kritice kvůli administrativní náročnosti tak jako u státních maturit.

Od září začne platit reforma financování regionálního školství, ale školy zřizované krajem nebo obcemi začnou být podle ní placeny až od ledna 2019. Na řadě základních a středních škol se letos uskuteční i stovky opakovaných konkurzů na ředitele. Řeší se i revize rámcových vzdělávacích programů. Podle Kartouse je nutné ji otevřít široké diskusi, nikoliv jen pod dohledem ministerských úředníků. S odborníky by se měla připravit i strategie digitálního vzdělávání, připomněl.

Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys považuje pro rok 2018 za klíčové snížení administrativní zátěže v inkluzi. „Je třeba významně rozvázat ruce poradenským zařízením i školám, tak aby bylo možné věnovat se vlastnímu vzdělávání všech dětí (se speciálními vzdělávacími potřebami, dětí nadaných i všech ostatních),“ řekl HN. Celospolečenská debata se podle něj má vést i o vzdělávacích cílech: co má být základ vzdělání a co nadstavba. Aby povinný vzdělávací obsah odpovídal potřebám 21. století.

Výzkumnice z Univerzity Karlovy Jana Straková upozorňuje, že klesá důvěra rodičů ve veřejné školství. Někteří rodiče nevěří, že škola automaticky poskytne kvalitní vzdělávání. „Výsledkem je velká a rostoucí diferenciace systému, kde vzniká nejenom více soukromých, ale také výběrových škol, stejně jako třídy v rámci systému veřejného školství, v nichž si rodiče za nadstandardní služby připlácejí,“ dodala s tím, že děti se rozdělují podle rodinného zázemí. I to bude úkolem nového ministra.

Zdroj: ihned.cz